Od Znojma po Novou Pec

Tento podrobný itinerář je výsledkem mého pětiletého prázdninového putování a umožní vám projet na kole cesty vedoucí podél dřívějších zátarasů, které dala komunistická vláda někdejší ČSSR zřídit podél česko - rakouských hranic. Zátarasy stály ve vzdálenosti několika set až několika tisíc metrů od hranice a území mezi nimi a hranicí bylo běžným smrtelníkům nepřístupné. Ve skutečnosti bylo nepřístupné i pásmo PŘED zátarasy. Tak vznikl pruh země jen málo dotčený moderní civilizací a turistickým ruchem. Obyvatelé tamních vesnic a měst byli vystěhováni a jejich obydlí byla dílem zničena, dílem ponechána osudu. Díky tomu projedete místa se zvláštním půvabem opuštěné země, která teprve v posledních letech je opět osidlována.

V době, kdy jsem projížděl popisovanou cestu, mi bylo kolem 45 let. Na kole jsem začal jezdit nedlouho před tím po téměř třicetileté pauze. Moje fyzická kondice odpovídala mému věku. Cestu jsem absolvoval zčásti sám, zčásti se svou dcerou. K dispozici jsem měl horské kolo, na kterém jsem si vezl veškeré nutné vybavení: stan, spací pytel, oblečení, jídelní potřeby, potraviny a vařič na pevný líh. Kolo i se zavazadly vážilo kolem 25 - 30 kg. Přespával jsem hlavně pod stanem, občas v hotelích či ubytovnách při cestě, protože trasa vede územím, kde je stanování a rozdělávání ohňů často zakázáno. U jednotlivých etap cesty uvádím vzdálenosti a dobu nutnou k jejich překonání. Údaje berte jako orientační. Vzdálenosti jsem odečítal na cyklocomputeru, a jsou proto zatíženy pochopitelnými nepřesnostmi. Časový údaj uváděný u jednotlivých etap zahrnuje celkovou dobu, kterou jsem potřeboval na překonání etapy VČETNĚ přestávek na jídlo, krátkých odpočinků na cestě a další časové ztráty, neboť jsem nezávodil, ale spíše se těšil z krajiny, kterou jsem projížděl. K orientaci v terénu jsem používal běžných turistických map v měřítku 1:50.000, které byly vydány Klubem českých turistů po roce 1990. Jejich názvy uvádím u jednotlivých etap. Tyto mapy byly zpracovány na základě vojenských map. Přesto v nich nebyly zakresleny některé komunikace, které v terénu existovaly (a kterých jsem využil) a naopak. Nemusíte se obávat, že zabloudíte. Nikdy nejste vzdáleni více než několik málo kilometrů od nejbližšího lidského obydlí a všechny cesty někam vedou - stačí držet přímý směr a nechodit dokola. K civilizaci vás spolehlivě dovede cesta vedoucí z kopce dolů či po proudu potoka.

Při jízdě dbejte zvýšené opatrnosti. Trasa vede většinou po asfaltových silničkách pohraniční stráže, které již nejsou udržovány a jejichž kvalita je velmi kolísavá. Není výjimkou, že znenadání přicházejí úseky s vymletým asfaltem nebo s vrstvou písku naplaveného přes cestu, které při rychlé nebo nepozorné jízdě mohou být velmi nebezpečné a úraz v takových místech může mít fatální následky. Jeďte v letním období, kdy lze předpokládat stálé počasí. Celá cesta i ve velmi pomalém tempu by vám neměla zabrat více než dva týdny. Navíc ji lze v mnoha místech snadno přerušit. Máte-li takovou možnost, doporučuji využít doprovodné vozidlo vezoucí zásoby a vybavení, které na vás bude čekat na vybraném místě. Cesta sice většinou vede po komunikacích, na které je zakázán vjezd motorovým vozidlům, ale často kříží normální silnice nebo se jim přibližuje. Snažil jsem se trasu vést tak, aby pokud možno procházela nejatraktivnějšími místy. Tento itinerář nemá být průvodcem, ani nemá suplovat místopisné či historické publikace. Základní údaje o projížděných místech jsou uvedeny na rubu doporučených map. Místo popisů krajiny jsem itinerář doplnil fotografiemi z cesty. Ještě jednou vás upozorňuji na nutnost chránění krajiny! Protože po letech, ve kterých bylo osídlení těchto míst nemožné, dochází k novému využívání země, je pravděpodobné, že naleznete mnoho změn. Věřím ale, že krása krajiny zůstane zachována.

Šťastnou cestu vám přeje

Vratislav Mlčoch

Soubory ke stažení (celkem 10 stran) a k vytištění najdete vpravo.